Většina „záhadných úhynů" ve sbírce jde na vrub 5–6 opakovaným příčinám. Klíč k jejich rozlišení je systematické pozorování: kde na rostlině se problém objevuje, jak rychle postupuje a za jakých podmínek vznikl. Tento atlas rozděluje problémy podle nejnápadnějšího symptomu.

Bílé chuchvalce v paždí trnů

Červec (Pseudococcidae, typicky Pseudococcus longispinus)

Poznávací znaky: bílé, voskové chuchvalce v paždí trnů, na kořenech nebo pod kořenovým krčkem. Rostlina žloutne, přestává růst. Sladká medovice přitahuje mravence.

Diagnostika:

  • Píchněte špejlí do chuchvalce – červec je pohyblivý oválný hmyz 2–4 mm, uvnitř voskového obalu. Prach z pruiny je pevný a zůstane na místě.
  • Kořenový červec (Rhizoecus) sedí na kořenech, když vyklepnete rostlinu z květináče.

Ošetření:

  • Mechanicky odstranit špejlí s tampónem lihu (izopropylalkohol 70%).
  • Systemický insekticid: acetamiprid (Mospilan, Careo, Substral Careo) nebo imidakloprid – zálivkou 5–7 dní po sobě 2×.
  • Kořenového červce nejjistěji: omytí kořenů + přesazení do sterilního substrátu + zálivka acetamipridem.

Jemné pavučinky, žlutozelené kroužky na epidermis

Sviluška (Tetranychidae, Tetranychus urticae)

Poznávací znaky: stříbřité až rezavé skvrny na temeni rostliny (Chamaecereus, Echinopsis, Mammillaria), jemné pavučiny mezi žebry. Pod lupou vidíte pohyblivé oranžové tečky ~0,3 mm.

Podmínky: teplé, suché prostředí, nedostatečné větrání – typicky v přehřátém skleníku pod polikarbonátem.

Ošetření:

  • Rosení teplou vodou (svilušce vadí vlhkost).
  • Akaricid: abamektin, spirodiklofen – ne insekticid, na svilušku nefunguje pyrethroid samotný.
  • Biologická kontrola: dravý roztoč Phytoseiulus persimilis při >20 °C a vysoké vlhkosti (skleník).

Poletující drobný hmyz kolem květináčů

Smutnice (Sciaridae, Bradysia spp.)

Poznávací znaky: černé mušky 2–4 mm létající kolem substrátu. Larvy (bílé s černou hlavou) žerou kořínky mladých semenáčů a mycelium.

Riziko: samotná mouška škodu nedělá, larva ničí semenáče do 2 cm ⌀.

Ošetření:

  • Nechte substrát vyschnout.
  • Žluté lepové karty pro monitoring.
  • Steinernema feltiae – parazitická háďátka aplikovaná zálivkou (biologická).
  • Chemicky: cyromazin nebo diflubenzuron do zálivky.

Mokrá hniloba postupující zdola

Phytophthora / Pythium

Poznávací znaky: začíná od kořenového krčku, rostlina od báze měkne, kůže dostává hnědou průhlednost. Zpravidla ve vlhkém a chladném období.

Diagnostika: řez ukáže hnědé hnijící cévní pletivo. Zapáchá.

Záchrana:

  • Řezem odstranit veškerou napadenou tkáň, dokud se v řezu neobjeví čistě zelené pletivo.
  • Řez zaprášit sírou nebo dřevěným popelem, nechat 2 týdny zaschnout na suchu.
  • Přestřihnutou horní část zakořenit v suchém minerálním substrátu.
  • Fungicid: fosetyl-Al (Aliette) nebo metalaxyl – zálivka.

Suchá hniloba se šedozelenými skvrnami

Fusarium oxysporum, F. solani

Poznávací znaky: hnědne od středu rostliny, temeno se propadá. Řez ukáže suché, práškovité hnědé pletivo (na rozdíl od mokrého Phytophthora).

Podmínky: stres (přesazení, poranění, mráz) + patogen ze semen nebo starého substrátu.

Záchrana: obvykle žádná. Rostlinu izolovat a zničit. Zbytek sbírky preventivně ošetřit prochlorazem nebo thiofanát-metylem.

Černé skvrny s koncentrickými kruhy

Alternaria / Helminthosporium

Poznávací znaky: ohraničené kruhové skvrny, často s koncentrickým vzorem. Postupují pomalu, zejména na epifytických druzích (Rhipsalis, Schlumbergera) a Opuntia.

Ošetření: postřik azoxystrobin (Ortiva) + odstranění postižených částí. Zlepšit větrání.

Skvrnité mozaikování bez patogenu

Virová nákaza (CVX – Cactus Virus X, potyvirus)

Poznávací znaky: světle zelené až žluté kresby, kresba nesymetrická, netvoří žádné výrůstky ani hnilobu. Rostlina žije desítky let, ale je infekční.

Přenos: roubováním, mechanicky nečistým nožem, semenem u některých virů.

Ošetření: neexistuje. Rostlinu izolovat, u sběrových kusů nechat jako kuriozitu, u pěstitelských zdrojů zničit. Dezinfekce nožů: ponoření 1 min v roztoku chlornanu 1:10 nebo v isopropanolu.

Podezřele „lišejníkové" povlaky

Štítenky (Diaspididae, Diaspis echinocacti)

Poznávací znaky: ploché bílé nebo hnědé „šupinky" 1–2 mm přisáté k epidermis, nedají se sfouknout. Typické pro Opuntia, Cereus, staré velké kusy.

Ošetření:

  • Mechanicky kartáčem s lihem.
  • Systemický acetamiprid zálivkou.
  • Opakovat po 10 dnech (líhnutí nových jedinců pod ochranným štítkem matky).

Fyziologické poruchy – co není choroba

Edém

Vodou naplněné puchýřky na epidermis, později zaschlé do bílých strupů. Vzniká při kombinaci přezálivky + chladu + nedostatku světla. Není přenosný, řešením je zlepšit podmínky.

Suberizace (korkovatění)

Přirozené hnědé zdrsnění na starších částech rostliny (Opuntia, Cereus, Astrophytum). Postupuje odspoda nahoru a je definitivní. Není choroba – je to stárnutí.

Popáleniny UV

Jasné žluté nebo bílé skvrny na osluněné straně po prudké změně světla (přenos ze zimoviště na sluníčko). Postupuje naráz, ne pomalu jako choroba. Prevence: aklimatizace 2 týdny přes stín.

Chloróza z vysokého pH

Zesvětlené temeno, žíly tmavší. Substrát zvápenatěl, pH stouplo nad 7,5. Řešení: kyselá zálivka (Fe-chelát v pufrované vodě) nebo přesazení.

Preventivní program (IPM)

  1. Karanténa 4 týdny pro každou nově příchozí rostlinu.
  2. Sterilní substrát – pečený 30 min 90 °C.
  3. Monitoring – žluté lepové karty ve skleníku.
  4. Rotace účinných látek – nikdy 2× po sobě stejné.
  5. Biologická kontrola kdykoli lze (dravé roztoče, háďátka).
  6. Deník ošetření – co, kdy, jakou koncentrací. Řada „záhad" se vyřeší, když si sběratel vede záznamy.

Naše aplikace k tomu nabízí hromadný deník – jednou zápisem lze zaznamenat postřik celé skupiny rostlin s uvedením účinné látky, koncentrace a data. Za rok tak zpětně dohledáte, co jste kterou rostlinou prošli, a odhalíte, kde jste stejný přípravek použili opakovaně.