V roce 2015 publikoval tým vedený Bárbarou Goettschovou v časopise Nature Plants zásadní studii nazvanou High proportion of cactus species threatened with extinction. Šlo o první kompletní zhodnocení všech tehdy uznávaných druhů Cactaceae podle metodiky IUCN Red List. Výsledek byl šokující: 31 % druhů kaktusů je ohroženo vyhynutím. Tím se kaktusy staly jednou z pěti nejohroženějších skupin organismů na světě, hůř než na tom byli savci (25 %) i většina ptáků. Tento článek shrnuje aktuální data (verze 2024) a hlavní příčiny.
Přehled kategorií IUCN
Metodika Red Listu používá tyto kategorie:
- EX (Extinct) – vyhynulý
- EW (Extinct in the Wild) – vyhynulý v přírodě, přežívá v kultuře
- CR (Critically Endangered) – kriticky ohrožený
- EN (Endangered) – ohrožený
- VU (Vulnerable) – zranitelný
- NT (Near Threatened) – blízko ohrožení
- LC (Least Concern) – neohrožený
- DD (Data Deficient) – nedostatek údajů
Za „ohrožené" (threatened) IUCN považuje kategorie CR + EN + VU.
Cactaceae 2024 – aktuální čísla
| Kategorie | Počet druhů | Podíl |
|---|---|---|
| EX (vyhynulý) | 0 | 0 % |
| EW (vyhynulý v přírodě) | 3 | 0,2 % |
| CR (kriticky ohrožený) | 96 | 5,9 % |
| EN (ohrožený) | 234 | 14,4 % |
| VU (zranitelný) | 170 | 10,5 % |
| NT (blízko ohrožení) | 118 | 7,3 % |
| LC (neohrožený) | 926 | 57,1 % |
| DD (nedostatek dat) | 74 | 4,6 % |
| Celkem hodnoceno | 1 621 | 100 % |
Zdroj: IUCN Red List 2024, agregace přes všechny Cactaceae.
Ohroženo (CR + EN + VU): 500 druhů, tj. 30,8 %. Číslo se od roku 2015 prakticky nesnížilo, přestože CITES i CONAF v Chile a SEMARNAT v Mexiku pracují na ochraně.
Vyhynulé v přírodě druhy (EW)
Tři aktuálně vedené druhy EW:
- Discocactus subterraneo-proliferans Diers & Esteves – dříve rostl v Bahia (Brazílie), po roce 2005 v přírodě nenalezen. Přežívá v kultuře v botanických zahradách.
- Mammillaria glochidiata Mart. – v přírodní lokalitě (Guanajuato, Mexiko) zcela pravděpodobně vyhynul. Kultury existují.
- Melocactus paucispinus var. diamantinensis – vyhynulý v přírodě.
Tyto druhy jsou přímým důkazem, že ex situ konzervace v sbírkách má reálný smysl – jsou dnes jediným zdrojem genetického materiálu pro případnou reintrodukci.
Geografické rozdělení
Kaktusy jsou téměř výhradně americké. Rozložení ohrožení není rovnoměrné:
| Region | % druhů | % ohroženo |
|---|---|---|
| Mexiko | 44 % | 34 % |
| Brazílie | 15 % | 43 % |
| Argentina | 9 % | 22 % |
| Peru | 8 % | 27 % |
| Chile | 6 % | 43 % |
| Bolívie | 5 % | 20 % |
| USA (jihozápad) | 8 % | 16 % |
| Karibik + zbytek | 5 % | 30 % |
Nejvíc ohroženy jsou Brazílie a Chile. V Chile je to důsledek pytláctví (Copiapoa, Eriosyce) v kombinaci s malými areály. V Brazílii jde o Serra do Espinhaço a Chapada Diamantina – kandacaneiské skalní společenstvo, kde je řada endemitů (Uebelmannia, Discocactus, Melocactus).
Hlavní hrozby (podle IUCN kategorií)
Studie Goettschové rozčlenila příčiny takto:
- Neregulovaný sběr pro sběratelské účely – 47 % ohrožených druhů.
- Zemědělská expanze (pastva, plodinová produkce) – 31 %.
- Rozvoj lidských sídel a infrastruktury – 24 %.
- Těžba surovin – 16 %.
- Klimatická změna – 8 %, ale u chilských druhů výrazně víc.
- Neresidenční užívání (rekreace, dálnice) – 12 %.
Sběratelský tlak je hlavní příčinou. Novoa et al. (2015) ukázali korelaci mezi tržní cenou druhu v Asii/Evropě a kategorií ohrožení: druhy s cenou nad 100 USD za dospělý kus jsou 3,4× častěji v kategoriích CR/EN než druhy pod 20 USD.
Nejohroženější druhy (výběr CR)
- Copiapoa laui – <500 dospělých jedinců.
- Aztekium hintonii – jediná lokalita v Nuevo León.
- Ariocarpus bravoanus subsp. hintonii – populace klesající.
- Discocactus horstii – jediná lokalita, silné pytláctví.
- Mammillaria pectinifera – Puebla, Mexiko.
- Melocactus paucispinus – Bahia, Brazílie.
- Uebelmannia buiningii – Serra do Cabral.
- Turbinicarpus alonsoi – <200 dospělých jedinců v Guanajuatu.
Co s tím jako sběratelé?
Sběratelská komunita se může na řešení podílet aktivně. Studie Goettschové v závěru výslovně jmenuje sběratele jako potenciálního spojence konzervace, ne nutně nepřítele.
Doporučené praktiky
- Kupujte jen semenáče ze semen legálně sbíraných v přírodě nebo z semen ze sbírek.
- Množte a sdílejte semena vzácných druhů. Semena Přílohy II CITES nepodléhají regulaci a legálně cirkulují po Evropě.
- Zapojte se do studijních skupin botanických zahrad – řada BZ přijímá „adopci" dospělých kusů vzácných druhů.
- Dokumentujte původ rostlin (polní číslo, sběratel, rok, lokalita). U vzácných druhů zapište i fotografie temene, které jsou individuálně poznatelné (jako otisky prstů).
- Nevystavujte veřejně GPS souřadnice svých vzácných rostlin s odkazy na lokalitu – pytláci si veřejné informace ze sběratelských blogů čtou.
- Nákup od Number 1 českých školek je obvykle bezpečný – prověření pěstitelé mají semennou historii.
Global Cactus Trade – co říká CITES databáze
CITES Trade Database ukazuje, že v letech 2015–2022 byl mezinárodní obchod s kaktusy převažujícím způsobem uměle pomnoženými rostlinami (~92 %). To je dobrý signál. Zbylá pytláctví ale stále zpravidla postihuje vzácné, endemické, pomalu rostoucí druhy – tedy právě ty, kterých je nejmíň.
Data v naší aplikaci
Aplikace u každé rostliny umožňuje zapsat kategorii IUCN a odkaz na aktuální hodnocení. Pro budoucí analýzy sbírky (například „kolik CR/EN druhů mám?") je to podklad, který zdvihá vědeckou hodnotu vaší sbírky. Ex situ sbírky se zápisem IUCN kategorií se stávají de facto součástí distributed conservation network.
Doporučené čtení
- Goettsch B. et al. (2015) – klíčová studie, otevřený přístup v Nature Plants.
- IUCN Red List – Cactaceae Assessment – online, aktualizace 2× ročně.
- Cactus and Succulent Society of America – Watchlist – seznam nejohroženějších druhů s obrazovým klíčem.
- Novoa et al. (2015) – analýza tržního tlaku.